Šípek – růže šípková

Šípky, holky a kostivalová mast. 112

 

Šípek je označení pro plod růže.

Nejedná se v pravém smyslu o plod, ale o složené souplodí nažek, na jehož vzniku se podílejí i další části květu. Šípky růží z okruhu růže šípkové jsou využívány jako potravina a léčivo. Šípková růže má ráda slunné suché stráně, meze, zarůstající pastviny, okraje lesů, místa podél cest, skály a křoviny. Vyhledává spíše mírnější podnebí, takže na horách se s ní setkáme zřídka. Šípkový keř roste s oblibou tam, kde příroda bují a rostliny se vzájemně chrání. Proto je plný vitamínu C a lykopenu (druh karotenu, předstupeň vitamínu A). Šípkový keř je rozšířen po celé Evropě. Kvete v červnu a počátkem července a s pozdním létem – v září se na něm objevují malé červené plody, bohaté na živiny.
Co šípky obsahují.

Plody růže šípkové mají vysoký obsah vitaminu C (až 1%), dále obsahují třísloviny (2-3 %), invertní cukr (10-14 %), sacharózu (2,5 %), pektin (11 %), kyselinu citronovou a jablečnou, stopy vanilinu, silice, flavonoidy, kyselinu nikotinovou, vitaminy B, vitamin K, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík aj.

 

Co nám pomáhají vyléčit.

Šípek se používá především pro své blahodárné účinky na močové cesty, snižuje množství cholesterolu, používá se jako podpůrný prostředek při léčbě aterosklerózy, ledvinových a žlučových kamenech, při blokování tekutin v těle. Nejvíce se však používá jako prostředek ke zvýšení odolnosti organismu a na lokální a celkové infekce a intoxikaci. Je významným přírodním zdrojem vitamínu C zejména pro zimní období. V lidovém léčitelství se používá i například při silné menstruaci či hemeroidech. Asi nejrozšířenějším způsobem užití je podávání formou čaje.

 

Sběr a sušení.

V září a říjnu je čas na sběr. Ideální je sběr za suchého a slunného počasí. Tehdy se dá předpokládat nejvyšší obsah vitamínu C. Sbírají se jen tvrdé červené nebo oranžové šípky. Přezrálým je třeba se vyhnout. Šípky přinesené domů sušíme co nejdříve a to nejlépe umělým teplem do teploty šedesát stupňů Celsia. Při pomalém sušení a vyšší teplotě šípky rychle ztrácejí vitamín C. Dobře usušené šípky mají oranžovou až tmavohnědou barvu, nakysle sladkou a svíravou chuť a slabou ovocnou vůni. Šípky skladujeme ve vzduchotěsné sklenici, maximálně však jeden rok. Šípky přešlé prvními mrazíky se už k sušení nehodí i když mají vyšší obsah cukrů. Dají se však velmi dobře využít na výrobu marmelády a sirupu.

 

Závěrem něco z historie

U nás „šípinky“ byly mezi lidem totiž vždy ceněny i hledány. Dělalo se z nich, zejména v horských krajích, jako na Valašsku, znamenité a silné víno, mimo to se sušily a hlavně zavařovaly na hustá povidla. Povidly se pak nadívaly buchty i mazaly vdolky, dělala se z nich i dobrá omáčka a také polévka „šípovka“ a kdysi dávno dokonce i „kaše šípečná“. Ze sušených se pak vařil a dosud se vaří po zimních večerech dětem i dospělým zdravý čaj. Šípky se nosívaly na trh buď sušené nebo jako nevařená povidla, místy zvaná „hečepeče“, protlak to ze změklých a sítem protřelých šípků.

ŠÍPKY jsou jednou z bylin směsi Rosehipes – pro dny bez rýmy a nachlazení

Rosehipes 1

Share Button

Leave a Reply